Před více než 70 lety se začíná rodit rodinné vinařství Braunovi. Rodinné Vinařství Braunovi právě v průběhu dnes už minulého století totiž dědeček Emil Braun přichází osídlovat České pohraničí po II. světové válce z Rousínova. Společně s domem získal 1872 a 1880. Ten později přenechává do užívání rodičům současných majitelů.
Sourozencům Radimovi a Karlu Braunových se daří sedm metrů hluboký a 300m dlouhý sklep odkoupit od Pozemkového fondu do osobního vlastnictví kolem roku 2002. Mladší z bratrů Radim začíná své první víno vyrábět roku 1998. ,,Na tu dobu rád vspomínám, protože véno jsem měl tehdy prakticky jen pro svojí potřebu a přátelé. Produkce se začala navyšovat až po sléze, kdy stoupala po našich vínech poptávka´´, vrací se teměř dvě desítky letdo minulosti vinař Radim Braun. Se stoupající produkcí vína prochází prakticky generální a přitom citlivě vedenou rekonstrukcí také samotný sklep. ,,Podařilo se nám v něm zavést elektřinu i vodu a na místo již nevyhovující původní zastaralé lisovny jsme postavily úplně novou´´, vzpomíná na první roky stavebních úprav spolumajitel Radim Braun.
Rodinné vinařství Braunovi
Na přelomu nového tisíciletí poznává Radim Braun i svou životní partnerku Evu, se kterou ve výrobě vína pokračuje do současnosti. Zájem o víno ze strany klientů ale dál neustále nabírá vzestupnou tendenci. Právě proto se Eva Braunová v roce 2013 stává ústřední postavou celého rodinného vinařství a právě v tomto roce na svět poprvé oficiálně přichází vína pod hlavičkou Vinařství Braunovi. „Byla to pro nás tehdy jasná volba a dnešní produkce našeho vinařství se pohybuje okolo 8.000 lahví ročně,“ vypočítává Eva Braunová. Vinaři ze Šatova se ale dívají i směrem do budoucna a nevylučují navýšení produkce. „Chtěli bychom nakoupit například další dřevěné sudy, které jsou přínosné pro zrání vína,“ nastiňuje Eva Braunová. Specifikem ve vinařství rodiny Braunových je fakt, že rok co rok vyrábí jednu odrůdu červeného vína. Nechávají ho totiž minimálně rok a půl zrát v dřevěném sudu, aby se zakulatila a tělo získalo tu správnou chuť.
Rodinné vinařství Braunovi ale kromě tradičních odrůd bílých vín (Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Müller Thurgau, Muškát moravský, Tramín červený, Chardonnay, Rulandské šedé,…) vyrábí i méně obvyklá bílá vína. Mezi ně například patří Hibernal, Kerner, Muškát Ottonel, Irsai Oliver. U červených vín vyrábí především odrůdy Rulandské modré, Frankovka nebo Merlot.
Rodinné vinařství Braunovi - Vinice
Viniční trať Skalka
Vinice Skalka je naší srdeční záležitostí. Nachází se hned za naším sklepem v blízkosti známého malovaného sklepa. Leží ve skalnatém návrší mezi Šatovem a obcí Havraníky. Na mladé vinici vysázené v roce 2003 pěstujeme Ryzlink rýnký, Sauvignon, Rulandské bílé a Rulandské modré. Průměrná roční teplota v této oblasti se pohybuje okolo devíti stupňů Celsia a roční srážky tam v průměru dosahují hodnoty 480 mm. Struktura tamní půdy je hlinitá až hlinito-písčitá. Kolem vinic rostou vzácné Koniklece velkokvěté, Divizna brunátná a také Hvězdnice zlatovlásek.
Vinařská oblast Morava, vinařská podoblast znojemská, vinařská obec Šatov
Celková plocha: 0,15 ha
Popis polohy: nadmořská výška 260 m, J, JV, průměrná teplota 9°C, půda je hlinitá až hlinito-písčitá
Průměrné srážky: 480 mm za rok
Viniční trať peklo
Viniční trať Peklo nacházející se v těsném sousedství hranic s Rakouskem, se řadí na Znojemsku mezi absolutní špičku. Vyniká pro sebe typickým podkovovitým tvarem připomínající sedlo, případně také amfiteátr. Název tato viniční trať dostala kvůli slunečnímu žáru, kterému musí vinice v průběhu léta čelit. Vinice se navíc nachází v mírné prohlubni, takže se tam daří zejména odrůdě Müller Thurgau. Právě díky specifickým klimatickým podmínkám získává naše víno v této lokalitě neopakovatelné muškátové aroma. V roce 2018 jsme část vinice obnovili novou výsadbou odrůd Rulandské šedé, Solaris, Hibernal.
Historie viniční trati Peklo podle dochovaných historických pramenů může sahat až ke konci 15. století. Název může být mimo jiné odvozený i od nedaleko ležícího Šibeničního vrchu. Šibenice se v tamní lokalitě nacházela až do poloviny 18. století. Teprve poté se postupem desítek let podařilo území zrekultivovat do dvou rozlehlých teras.
Vinařská oblast Morava, vinařská podoblast znojemská, vinařská obec Šatov
Celková plocha: 17 ha z toho 16 ha vinic
Popis polohy: nadmořská výška 265-289 m, J, JV, JZ, průměrná teplota 9 °C, svažitost 5 – 15%, vápenité jíly a spraše v Karpatské předhlubni
Průměrné srážky: 500 mm za rok
Stanoviště: hraniční pásmo, cca 1 km po služební cestě hraniční policie jižně od Šatova. Vinice přímo sousedí s rakouskou vinařskou oblastí Weinviertel.
Rodinné vinařství Braunovi - Sklep
Náš sklep se nachází v šatovské sklepní uličce, je sedm metrů hluboký a 300 metrů dlouhý. Ze sklepa čiší historie – jsou dochovány letopočty 1872 a 1880. Sklep byl postupně rekonstruován, dodatečně byla nad sklepem dobudována nová lisovna a apartmán s ubytováním pro šest osob.
Málokdo dnes ví, že sedláci na Znojemsku měli, řečeno tak trochu v nadsázce, kalendářní rok rozdělený prakticky jen do dvou ročních období. Přes léto hospodařili na polích a v zimě kopali sklepy. Ovšem podle dochovaných historických pramenů se první vinné sklepy začaly zřejmě kopat už před třemi sty lety. Kopání sklepů ale sedlákům přinášelo i další užitek. Většina ze sklípků se totiž nachází v pískovcových vrstvách, a tak sedláci proto mohli vytěžený písek prodat. Zbavit se vytěžené hmoty za příslušnou finanční odměnu nemohl pro sedláky znamenat větší problém, protože veskrze všechny vídeňské paláce vystavěné v minulých dvou staletích mají v maltě „sklípkový“ písek právě od jihomoravských vinařů.
Trocha historie
V tehdejších dobách drtivou většinu tamních tradičních vinařských rodů tvořili sudetští Němci. Po skončení války ale nastal jejich odsun. Sklepům poté začalo historicky dost možná vůbec nejhorší období. Stačilo, aby tehdejší úředníci dostali podezření, že právě přes sklepy vinařů se dá podzemím utéct přes hranice z Čech do Rakouska a záhy přestaly prakticky úplně existovat, protože vojáci je za pomoci výbušnin rovnali se zemí. Až přišel revoluční rok 1989 a kultura, pěstování a pití vína začala zásluhou vinařů psát na jižní Moravě svou další, tentokrát novodobou historii…